Soudní "scéna" a hra na "ochranu" dítěte

Některé děti jsou od útlého věku soudně odtrhávány od matek, a nemají tak šanci v klidu dozrát. 

Otcové se často mstí za odchod matky, vědí, že nejvíc jí ublíží přes dítě...a tak si zažádají o výlučnou či střídavou péči. A pak začíná soudní peklo. Peklo, které nejvíce ublíží samotnému dítěti.

Podpora a inspirace pro matky, které se soudí s otcem svého dítěte. Osvěta pro ostatní.

Máte svůj příběh, kde se vám otec dítěte mstil přes dítě, jak fungovaly soudy a OSPOD? Mohlo by to pomoci dalším maminkám...jednak budou vědět, že v tom nejsou samy a také aby si udělaly obrázek, jak nyní funguje soudní scéna a co čekat. Čím více nás bude, tím víc vyplyne napovrch, jak se v ČR soudí. Napište nám ho na: materske.pouto@email.cz                                                                                      (příběh zveřejníme jako anonym.)

To, co se posledních pár let děje na soudní scéně kolem dětí, naprosto nemá obdoby. O miminkách a batoletech se často rozhoduje jako o kusu "věci". Není výjimkou, že kojenci jsou odtrhávány od kojení z jejich bezpečné náruče matky se slovy: "ať odstříká mléko". Kojenci jsou dáváni do střídavých péčí, čímž se porušuje jejich bezpečná vazba (porucha attachementu). Batolata cestují k otci, se kterým nikdy nesdílely společnou domácnost, klidně i přes celou republiku. Nebo jsou děti úplně vzaty od matky a dány otci, protože otec má více majetku, vlivu či známostí toho dosáhnout. Rozdělují se sourozenci, aby každý z rodičů měl "spravedlivě" jedno dítě. Toto všechno může mít negativní dopad na duševní vývoj dítěte. Vše se může zarýt hluboko do psychiky dítěte a nevratně ho poškodit dušičku pro jeho další život.

Často je matkám vtloukáváno: "ale dítě ti nepatří, otec na něj má stejné právo jako ty". Ano, dle právního systému je to tak, hezky fifty fifty. A tak se dnes i soudí...střídavé péče jsou dnes již jak na běžícím pásu. A teď mám na mysli ty, které jsou stanovené soudně, kdy jeden rodič vydírá druhého a děti jsou tak předmětem těchto přetahovaček. Ať se střídají po týdnu, dvou nebo po půlroce...ač je bydliště druhého rodiče blízko nebo přes celou republiku... často je argument institucí, že: "Dítě přeci "patří" oběma rodičům!" Kdo se ptal ale samotného dítěte, jestli to opravdu chce? Jestli je to pro něj opravdu nejlepší? Dítě v mnoha případech rezignuje, zvykne si, bohužel... nic jiného mu totiž nezbývá. Hlavně, že je to spravedlivé pro oba rodiče... Vykořeněné děti... říká se jim. Oni totiž neznají stabilitu, svůj pevný bod, domov, klid.

Ale vraťme se k miminkům, kojencům, batolatům. Dětem do 3 let, které procházejí nejdůležitějším nejen fyzickým, ale hlavně psychickým vývojem, dozrává jim centrální nervový systém, děti načítají ze svého okolí úplně vše a jejich stavy a prožívání je formují pro jejich další budoucí život. Když pak soud rozhodne, ať rok a půlleté dítě je pravidelně bráno od matky, absolvuje 4h cestu v autě k otci, se kterým nikdy nesdílelo společnou domácnost, jaké pocity to dítě může zažívat? "Co se děje? Kam a proč jede? Kde je máma? Proč nedostanu to, co potřebuju? Proč táta neví, proč brečím?"

A OSPOD, který má chránit to bezbranné dítě, řekne: "musí to být spravedlivé pro oba rodiče. Dítě patří oběma rodičům." Když matka sděluje, co se děje s dítětem pro návratu od otce, jaké má potíže, jak je rozhozené. OSPOD řekne: "to je jen tvrzení jedné strany"... Kdo pak chrání to dítě? Kde je prevence? Popírají se zde biologické potřeby dítěte. Matka nosila miminko 9 měsíců v břiše a byla s ním v každodenním spojení, kojila ho a dítě k ní přirozeně přiléhá jako ke zdroji klidu a bezpečí. A najednou je od ní odtrháváno. Proč ???

Přála bych si, aby se jednou změnil: UZDRAVIL SYSTÉM. Ochránit miminka a batolata do alespoň do 3 let jejich věku, aby v KLIDU a BEZPEČÍ dozrály v bezpečném bodu jejich bezpečí, u jejich matky. A aby se střídavá péče uskutečňovala pouze za předpokladu, že s ní samotné dítě SAMO souhlasí. Aby se nerozdělovaly sourozenci a probíhaly dlouhé navykací režimy dětí, jejichž styk s druhým rodičem dlouhé roky neprobíhal. Aby soudy a OSPOD hleděly na POTŘEBY samotného dítěte, vzdělaly se ve vývojové psychologii, braly ohled na kojení a znalecké posudky.