
Hlasy dětí
Hlasy dětí



"Ze zacatku se mi to nelibilo. Nevadilo mi menit domov, byly od sebe pul hodiny. Ale kazdy stridani vyvolalo vzpominky, ze jsme byli rodina a uz nejsme. Ze zacatku byla mezi rodici hrozna atmosfera a nesnasela jsem, kdyz se potkali. Nechtela jsem jezdit k tatkovi a pak jsem se nechtela vracet zpet k mamce. Ne ze bych nechtela byt s nima, ale nechtela jsem, aby se videli. Tohle bylo ale pred pevnym radem SP, kdy si me vyzvedavali doma. Kdyz se najelo na pevnou, vyzvedavali me a vraceli do skoly a to uz bylo super"

"Člověk to s odstupem vnímá jinak a jako dospělý to spíše vnímá jako by měl být věc a ne dítě těch rodičů."

Jsem moc vděčný, že se o tom mluví.. bohužel mám s OSPODem špatnou zkušenost, a ještě víc bohužel z pozice dítěte a ne rodiče. Např. nezapomenu jak po MÉ OSOBNÍ výpovědi, když mi bylo 6 let mi bylo tlačeno do hlavy, že bych měl s otcem zůstat v kontaktu, protože je to otec. Nejsmutnější na tom bylo, že jsme se cca 15 minut zpět shodli, že jeho chování není v pořádku.
A co vzkazují děti svým rodičům?

"Tati někdy je lepší netlačit na pilu. A nechat děti být s tím s kým chtějí. Mami děkuji že jsi se přes všechny soudní tahanice snažila zařídit mi skvělé dětství."

"Proč se tak často chováte jak malé děcka a hádáte se a přetahujete jak o bábovičku na pískovišti. Víc zbytečné hádky jsem snad nikdy nezažila ani ve školce, natož aby se tak hádali dva dospělý lidé. Chápu že máma udělala předtím svinstvo, ale tím že se táta teď snaží udělat co nejvíc zle mámě, si vůbec neuvědomuje, že ubližuje i nám."
